Harmonogram 31. ročníku
(školní rok 2023-2024)

Příjem přihlášek: 5.10. - 31.12. 2023
Regionální kola: leden, únor 2024
Semifinále: 11. března 2024, Senát PČR
Finále: 22. března 2024, hotel Olšanka
Kantorský bál: 23. března 2024, hotel Ambassador

Záštitu přijali: 

prezident Petr Pavel,
manželka prezidenta Eva Pavlová,
ministr školství Mikuláš Bek,
radní Antonín Klecanda Hlavní město Praha.

Sledujte nás na You Tube

Jděte do toho ...
rady Zlatých Ámosů
Jak to vidí Ámos
Vzpomínka na zážitek a doporučení
Minutový učitel
Finalisté vás za minutu něco naučí

Najdete nás také na Instagramu a Facebooku

   

---

 

Účast kandidátů v jednotlivých regionech

Charakteristika

Nikdy jsme nepohlíželi na naší třídní paní učitelku jako na pedagoga, ale brali jsme ji spíše jako druhou maminku, která nám zpříjemňovala cestu střední školou. Vždy, když jsme potřebovali poradit nebo podat pomocnou ruku, cítit oporu, jistotu a v neposlední řádě také pochopení, byla tu pro nás.
Díky svému krásnému úsměvu a vždy dobré náladě dokáže rozzářit celou třídu. Prožívala s námi naše dospívání, první lásky, starosti a veškeré problémy. Konec každého školního roku jsme si společně zpříjemňovali výlety, které jsme prožili na úžasných místech se skvělými lidmi včetně naší paní učitelky.

Příhoda

Rádi bychom se s vámi podělily o jeden z prožitých příběhů s naší třídní. Jednou nám paní třídní navrhla, že bychom si mohli zasadit třídní strom jako ostatní třídy před námi. A až budeme mít sraz za pár let, půjdeme se společně podívat na náš strom, jak vyrostl. A tak jsme souhlasily. Místo hodiny práva jsme do rukou vzali motyky, krumpáče a se stromkem na kolečkách se vydaly hledat místo, kde ho zasadíme. Po úspěšném vykopání jámy, při kterém jsme mohli vidět mnohé spolužáky poprvé s motykou v ruce, jsme zasadily strom do země. Přišlo na řadu zatlouci dřevěné tyče pro oporu stromu. A v tom to přišlo. Náš spolužák, který se závodně věnuje silovému trojboji, vzal do ruky motyku a začal zatloukat. Bohužel si neuvědomil, že není v posilovně a tak po třetím silném úderu mu kolem hlavy proletěla zlomená násada od motyky. Všichni se začali smát a poté jsme vzali náhradní motyku, s kterou jsme už naše dílo dokončily. Na cestě zpátky nás čekal manžel naší třídní, který v ruce držel kýbl plný třešní a nesl ho pro nás. S plnými žaludky jsme se spokojeni vrátily do třídy. Po ukončení vyučování jsme ještě stromeček zalily a plní očekávání, jak bude vypadat za pár let jsme se každý vydali zpět na internát

Sázíme stromeček
(a také nahlížíme do budoucnosti)
Jednoho dne při večeru,
brouzdáme se myšlenkou,
že rozvineme biosféru
a bude to Catalpou.
Tedy na místo jsme se vypravili,
řádnou díru vykopali,
poté stromek usadili,
však motyku usmrtili.
Následně hlínou jej udusali
a čerstvou kúrou zasypali.
A proč vlastně sadit strom?
Vždyť je to jasné jako hrom!
Až za X let se sejdeme,
na stromeček mrkneme,
všechny slzy utřeme
a společně si řekneme:
„Ach, kde jsou ty časy,
co jsme se tady denně učili,
dnes už máme šedivé vlasy
a všichni jsme se změnili.“
Věnováno naší škole. David Trunkát 3.C

Daniela Krátká, Zlatý Ámos 2023